POZVÁNKA
Pietní shromáždění k uctění památky 27 popravených představitelů českého stavovského odboje
Kdy: neděle 21. června 2026
Čas: od 15:00 hodin v chrámu sv. Mikuláše
od 16:00 hodin u Pamětní desky popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí
Akce se koná pod záštitou primátora hl. města Prahy doc. MUDr. Bohuslava Svobody, CSc. a doc. ThDr. Davida Tonzara, Th.D., biskupa pražského.
Vzpomínkové shromáždění pořádají: CČSH v Praze, Historická společnost VERITAS a spolek EXULANT.
Na Staroměstském náměstí položí věnce u pamětní desky popravených a pronesou krátké proslovy:
- Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc., primátor hlavního města Prahy
- ThDr. Petr Melmuk, Th.D., za historickou společnost VERITAS
- Mgr. Kateřina Tomínová, předsedkyně spolku EXULANT
- Doc. ThDr. David Tonzar, Th.D., biskup pražský
Letošní rok je věnovaný pánu Václavovi Budovcovi z Budova.
Z knihy J.R.Hořovský - Koruna neuvadlá mučedlníkův božích českých to jest: Pravdivá zpráva o pobožném k smrti se připravování věrných a při pravdě Boží stálých Čechův: Kteří pro zastávání cti a slávy Boží a náboženství pod obojí od Krista Pána nařízeného a svobod zemských, 21. Junii léta 1621. v Starém Městě Pražském životy své vynaložili a s velikým potěšením a znamenitou, podivnou a srdečnou horlivostí a chtivostí k smrti se Pánu Bohu oddávali. Str. 33 - 35
A v tu chvíli povědíno nám, že se pěkná duha na obloze nebeské ukázala, i šli jsme ven, a viděli jsem tu duhu velmi pěknou a světlou, což s podivením bylo, nebo před tím dnem, ani tehdáž, ano potom na druhý den nepršelo; a tak jsme soudili, že pán Bůh znamení své milosti ukázal těm poctivým pánům, o čemž, když jim oznámeno bylo, všickni nemálo se potěšili. Mezi tím dva Jezovíti ( kteří tam po rathause celou noc semotam od jedních k druhým chodili, avšak žádného neodvedli od Krista) přistoupili k panu z Budova a mluvili s ním latině, a vydělali opět jako ti Kapucíni. I pravili: My vidíme, že pán dobře se učil a prospěl v umění, my bychom rádi jeho duši vyzískali k spasení a tudy skutek milosrdný jemu prokázali. Jimž odpověděl: Milí Patres, vy že by jste mou duši rádi vyzískali k spasení, anobrž raději já bych vám přál, abyste vy o svém spasení tak mnoho věděli, a ním jisti byli, jako já, chvála milému Pánu Bohu, ním pro milého Spasytele Krista Ježíše ujištěn byl. I odpověděli na to Jezovité: Nechť pán tak mnoho svým spasením se nechlubí, a sám sebe marným doměním ať nesvozuje, nebo praví písmo: Že žádný není v tomto životě, v milosti-li Boží, čí v hněvě zůstává.
Odpověděl pan Budovec: I toliž je ten milosrdný skutek a duši mou vyzískali k spasení; a vy raději přivézti mne usilovali byste k zoufalství, kdybych já z milosti Boží nebyl u víře spasytedlné v Krista Ježíše tak silně a dobře utvrzen. I však to písmo samo v sobě se vysvětluje, co se ním míní: totiž, že neví člověk, kdy zde v tomto světě Pán Bůh jeho milostiv jest, totiž kdy jej milostí jakou, slávou nebo bohatstvím obdaří; a zase když svým hněvem a pomstami časnými pro hříchy jej navštíví, ale nerozumí se tím písmem, abychom jsa zde na světe živi, neměli věděti a ujištěni býti svým spasením. Nebo kdybychom nebyli jisti spasením a odplatou života věčného, čím bychom se zde v zármutcích těšili? proč bychom pro slávu Boží a pravdu jeho protivenství a soužení a i tu smrť postupovali? Syn Boží praví: Kdo věří ve mně, nebude odsouzen. I co jest jiného věřiti a odsouzení jíti. Jináče sv. Pavel smejšlel a učil, nežli ty Jezovité. On napsal 2. ad. Timo. 1.: Vím, komu jsem uvěřil, a jist jsem si tím, že mocen jest toho, což jsem v něho složil, ostříhati až do onoho dne. A opět: Vím, že jest mně připravena koruna spravedlnosti. Tu ten černý Jezovit vskočil v řeč a řekl: I to (prý) svatý Pavel o sobě pravil a ne o jiných. Ale pan z Budova zase s hněvem řekl: Není pravda, nebo hned za tím dokládá: A netoliko mě, ale i všem, kteří očekávají příští jeho. Ale poněvadž tím písmem chce říci, že neví člověk v tomto životě, v milosti Boží, či hněvem zůstává. Povězte mně, kde to psáno stojí. I odpověděl Jezovita: I píše to prý sv. Pavel, a tu opět selhal. A pán řekl: Medle prý kde to píše? Odpověděl Jezovita: Nifalor, jest-li se prý nemýlím, k Timoteovi a nebo Titovi. I tu pan z Budova jej ulál a řekl: Osle chceš mě učiti k cestě spasení, a nevíš, kde v zákoně to špatné slovíčko položeno jest, protož jdi ode mne satane a nepokoušej mne více. I šli od něho.