EXULANT, zapsaný spolek

V sobotu 30. června 2007 se zaplnila modlitebna pražského libeňského sboru ČCE téměř do posledního místa u příležitosti životního jubilea Mgr. Pavla Smetany, předsedy občanského sdružení Exulant, emeritního synodního seniora ČCE, čestného člena evangelického reformovaného sboru v Zelowě, potomka exulantů, kteří po svém odchodu z Bohuslavic nad Metují přes Czermnou, Münsterberg, Střelin a Zelow se v r. 1925 navrátili zpět do země otců, do Suchdolu nad Odrou, a který se 14. července 2007 dožil 70 let.

Na základě textu ze Skutků 26. kapitoly 13.-20. verše blízká příbuzná jubilanta sestra Věra Jelínková, první ordinovaná žena v Polsku a farářka ze Zelova, města v Polsku, které se stalo pro mnoho generací útočištným městem českých evangelíků z pobělohorského exilu, uvedla analogii apoštola Pavla a jubilanta Pavla Amose. Novozákonní Pavel byl horlivým vyznavačem Boha, ale pronásledovatelem křesťanů a posléze statečným vyznavačem a šiřitelem evangelia. Stejně tak i jubilující Pavel přes křesťanskou výchovu svých rodičů šel v době dospívání cestou, která ho odvracela od Pána Boha, čímž zarmucoval nejen Jeho, ale i rodiče. Žádný člověk nemůže změnit sám sebe, ale může to způsobit jedině Ježíš Kristus. A tak jako byl apoštol Pavel na cestě do Damašku zastaven tímto vzkříšeným Ježíšem, tak tomu bylo i u Pavla Amose. Oba Pavlové se od svého obrácení a přijetí Pána Ježíše Krista za svého Spasitele a Pána stali nositeli evangelia v čas příhodný i nepříhodný.

Synodní senior Mgr. Joel Ruml ve svém příspěvku připomenul přítomným, že určitou výhodu vyzkoušet si jak chutná a co obnáší vedoucí postavení v církvi měl pouze jubilant. Do čela církve se v řádných volbách postavit nechtěl, ale bojové rozhodnutí jeho manželky (přece se nenecháš zastrašit) ho přimělo změnit svůj názor a rozhodl se kandidovat. Byl zvolen. I přes všechny nejrůznější problémy, které přináší vedoucí postavení, v jeho kázáních zaznívalo jasně a zřetelně komu uvěřil a kdo je jeho Pánem.

Bývalá synodní kurátorka RNDr. Lydie Roskovcová řekla, že žádná doba, kterou žijeme není jednoduchá. V církvi máme dost dobrých kazatelů a schopných lidí, ale plášť Kristovy lásky, který vše dokáže přikrýt, není dán každému, kdežto jubilantovi ano.

Dlouholetý jubilantův přítel atomový fyzik prof. Ing. Karel Matějka, CSc. připomenul jeho zásluhy na oživení zájmu o pobělohorský exil a organizaci konferencí a sjezdů k tomuto tématu (1. sjezd pod názvem Návrat do země otců se konal v Praze v r. 1993 a 1. světový sjezd v r. 2003 v Zelově). Dále uvedl, že jubilující Pavel v pobělohorském exilu vidí svobodu vyznání.

Historička PhDr. Edita Štěříková zabývající se mj. náboženským exilem uvedla svůj příspěvek 11. veršem z 3. kapitoly knihy Kazatel - pozemský život je vázán na čas (hodiny, dny, léta). Zákonitost času nikdo nemůže změnit. Téma exulantů bylo a je pro ni duchovním povzbuzením, přesto je živé teprve 20 let, protože dříve o něj nebyl zájem a to ani ze strany občanské, ale ani církevní společnosti. O její první badatelské výsledky uvedené pod názvem Nouze o spasení projevil větší zájem pouze kulturní referent Nejdku. Větší zájem o zpracované poznatky do Země otců v r. 1995 byl až po založení občanského sdružení Exulant, které si ve schválených stanovách Ministerstvem vnitra dne 20. 6. 1995 vytyčilo tyto úkoly: vytvářet a upevňovat kontakty mezi členy exulantských rodů nejen v České republice, ale i mimo její hranice a oživování duchovního odkazu těch, kteří pro víru opouštěli své domovy.

Po hodokvasu připraveném rodinou jubilanta provedl přítomné ředitel Komenského muzea v Přerově PhDr. František Hýbl stručně českobratrskou tradicí v Přerově. Zmínil se např. o tom, že ve sbírkách muzea mají první vydání mapy Komenského z r. 1624, že Komenský v r. 1608 učil na přerovské škole, a že je doloženo, že již v r. 1616 rozšířil své jméno na Jan Amos Komenský. Jako zajímavost rovněž uvedl, že ve sbírkách muzea je rukopis učebnice počtů a češtiny, které sepsal dědeček jubilanta Jan Kozák.

Za občanské sdružení Exulant jubilantovi poděkoval za práci pro toto sdružení kazatel BJB z Liberce Mgr. Jan Bistranin, který ve své zdravici řekl, že je důležité dívat se nejen do historie exulantů, ale hlavně do budoucnosti. Za evangelické sbory v zahraničí (Ukrajina, Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko) Ing. Alexander Drbal vyjádřil dík za duchovní „vzkříšení“ potomků českých exulantů.

Slovesný program byl proložen dvěma bloky hudebních vložek. V jednom bloku zazněly ukázky z děl skladatele Mariniho, J. S. Bacha, F. Bendy a W. A. Mozarta v podání Jitky Navrátilové (cembalo) a Kateřiny Chudobové (příčná a zobcové flétny), ve druhém bloku variace na duchovní písně z dílny Pavla Čápa, které na kytaru přednesl autor a na flétny K. Chudobová byly proloženy vybranými básněmi jubilanta v přednesu MUDr. Josefa Čápa ze Svitav.

Ze zdravice zelovského sboru, kterou přednesla Mgr. Věra Jelínková, (ale nejen z této) zaznělo poděkování za vše, co Pavel Smetana pro sbor udělal, za to, co udělal pro celou církev Kristovu, a za to, jak se angažuje v oživení odkazu exulantů. Nakonec nemohlo nezaznít přání, aby mu Pán Bůh dal ještě hodně síly k práci v dalších letech.

Mgr. Pavel Smetana ve svém poděkování řekl: Byl jsem a jsem tím, čím mě chce mít Pán Bůh, a že církev a sbor je nesmírný dar, který se má stát místem setkávání.

Jiří Šmída